Často se i v aktuálně vydaných knihách o nějaké neurodivergenci objevují výrazy, které se již mnoho let nepoužívají, protože neodpovídají novým poznatkům. Vývoj poznání u ADHD i autismu jde rychle dopředu. Spolu s ním se mění i jazyk. Ne proto, že bychom hledali „politicky korektnější“ výrazy, ale proto, že lépe popisují zkušenost lidí s neurodivergencí.
1. „Nechápe společenské normy“
Znakem autismu je to, že dítě plně nechápe společenské normy. To je příliš absolutní výrok. Podle současných poznatků by bylo správné napsat: může mít obtíže porozumět nepsaným společenským pravidlům nebo sociálním signálům.
2. „Je ve svém světě“
To je opravdu výraz, který se v současné literatuře používá mnohem méně než dříve, protože sugeruje, že autista žije v nějakém odděleném světě a není přítomen realitě. Dnes víme více o monotropismu a senzorickém zpracování.
Nově by mělo být napsáno:
- může být hluboce soustředěný na vlastní myšlenky nebo činnost,
- nemusí zaregistrovat oslovení kvůli odlišnému zpracování pozornosti,
- může mít obtíže přepnout pozornost na sociální podněty.
3. „Výrazné zvláštní zájmy“
Patří mezi termíny, o nichž se v autistické komunitě v posledních letech hodně diskutuje. Už několik let se právě snaží lidé v autistickém spektru sami vysvětlovat, že speciální zájem nemusí být vůbec zvláštní.
Častěji jde o zájem, který je:
- velmi intenzivní,
- hluboký,
- dlouhodobý.
Může to být:
- vlaky,
- kočky,
- dinosauři,
- meteorologie,
- MHD,
- Harry Potter,
- nebo úplně běžná hudba – jen o ní dotyčný ví zcela vše do sebemenšího detailu.
V tabulce jedné nedávno vydané knihy o ADHD autoři nastavili porozumění speciálnímu zájmu takto:
- u člověka s ADHD: dokáže se upřeně soustředit na předmět svého zájmu
- u člověka s PAS: někdy má výrazné zvláštní zájmy
To vytváří dojem, že:
- ADHD = hyperfokus
- autismus = zvláštní zájmy
Jak je to s hyperfokusem?
Hyperfokus popisují lidé s ADHD i mnozí autisté. A autistické zájmy nejsou definovány tím, že jsou zvláštní, ale svou intenzitou až vášní, hloubkou a významem pro daného člověka nebo způsobem, jakým člověk téma zpracovává.
Když se mění jazyk neurodiverzity
- Nemá oční kontakt
Oční kontakt může být náročný nebo zatěžující až bolestivý. Nejde o nedostatek zájmu o druhého člověka.
- Rigidita
Místo označení „rigidita“ se dnes častěji používají formulace jako potřeba předvídatelnosti, potřeba stability nebo potřeba bezpečí. Tyto výrazy lépe popisují zkušenost člověka a méně hodnotí jeho chování. Místo nálepky se snaží pojmenovat, proč člověk změny nebo nejistotu prožívá obtížně.
- Vysokofunkční / nízkofunkční
Popis konkrétních potřeb podpory. Ne přímka od nejtěžšího k lehčímu. Funkčnost se mění podle prostředí i situace.
- PDA /patologické vyhýbání se požadavkům/
Termín Pathological Demand Avoidance (PDA) znamená patologické vyhýbání se požadavkům. Dnes se čím dál častěji zkratka PDA vysvětluje jako Persistent Drive for Autonomy
– tedy trvalá a soustavná potřeba autonomie. Není to vzdor, schválnost ani patologie. Více se tomu věnujeme v knize „Mami, kočky a autisty nepředěláš”.
Nejde jen o nová slova
Jazyk se vyvíjí stejně jako medicína, psychologie nebo pedagogika. Když se mění naše porozumění autismu a ADHD, mění se přirozeně i způsob, jak o nich mluvíme. Nejde o módní trend ani politickou korektnost. Nové formulace často přesněji popisují zkušenost samotných neurodivergentních lidí a odrážejí současný stav poznání.
Podobně se dnes mění i terminologie používaná ve školství. Například pojem „náročné chování“ stále častěji nahrazují formulace, které více zohledňují stres, prostředí a potřeby dítěte. Tomu se budeme věnovat v příštím článku.
Pokud vás toto téma zajímá, letos v srpnu vyjde kniha „Mami, kočky a autisty nepředěláš”. Při jejím psaní jsme se snažili používat jazyk, který odpovídá současným odborným poznatkům a zároveň co nejlépe vystihuje zkušenost lidí s autismem a ADHD.
- Monotropismus – tunelové vidění?
Jedním z novějších pojmů je monotropismus. Ani u něj ale nepanuje úplná shoda v tom, jak jej nejlépe přiblížit veřejnosti.
Ukázka z knihy „Mami, kočky a autisty nepředěláš” k pojmu:
_________
O autorce
Dagmar Edith Holá je šéfredaktorka ATYP magazínu, nakladatelka ATYP Press a spoluautorka knihy Mami, kočky a autisty nepředěláš. Dlouhodobě se věnuje autismu, ADHD a podpoře neurodivergentních lidí a jejich rodin.
Grafika ATYP magazín a Canva / ilustrace z knihy Mami, kočky a autisty nepředěláš od Kateřiny Šturmové. Kniha vyjde v nakladatelství ATYP Press v srpnu 2026.
