Blíží se vánoční svátky, kdy rodina tráví nejvíce času spolu. Možná hledáte, jako hru byste ještě dětem pod stromeček nadělili. Která by zabavila je i celou rodinu a zároveň byla také o sociálních dovednostech. Zejména dětem na spektru autismu ale i dětem s ADHD a jinými specifickými potřebami dělají sociální situace potíže.
Mně se zalíbily společenské hry od firmy 4bambini.cz, které naplňují mnoho aspektů pro dobrou hru zároveň s výukou právě sociálních dovedností. Také jedna z nich má příhodný název: Nešťourej se v nose. Na pěti hracích deskách jsou vyobrazené situace, které jsou odpovědí na otázky na 30 kartičkách. Formou hry tak zjistíte, co vaše dítě z etiky umí a co ne. Ty, co už umí číst, samy přikládají kartičku s otázkou na správný obrázek na desce. V případě, že dítě je v sociálních dovednostech slabé, tak můžete společně odpověď hledat. Povídat si o tom, co je vhodné chování a co ne. Obličeje postaviček jsou nakreslené s výrazy, na kterých můžete dítěti vysvětlit emoci dotyčné postavy.
Otázky jsou jak základního typu: Co mám udělat po použití toalety? až po náročné otázky týkající se pocitů: Co mám dělat, když mě něco trápí nebo jsem smutný?
Druhá společenská hra Dávej bacha je pro děti od 4 let o prvních životních nástrahách a o tom, jak si s nimi poradit. Právě pro děti s ADHD a autistické, kteří často nevnímají nebezpečí nebo jsou sociálně naivní, to opět může být atraktivní formou poučné. Ale ono i pro běžné dítě. Co mám dělat, když chci přejít silnici? Mohu odejít s cizím člověkem? Přišla mi ošklivá zpráva na mobil. Co mám dělat? Hra navazuje na populární hru Taťany Le Moigne, ale už je rozšířená o otázky z oblasti mobilních technologií a internetu, které jsou dnes součástí dětského světa a rizik, se kterými se děti setkávají.
Rozhodně hry nejsou o tom nachytat dítě, že něco neví, kdy zlobí, kdy je neposlušné a podobně. Dítě se nemá při hře cítit provinile, právě proto je to hra, kdy můžete nenásilnou formou nechat dítě samo dojít k tomu, jak by situaci řešilo nebo našlo správnou odpověď na hrací desce. Když samy porozumí situacím, se kterými se potkávají, dokáží se příště samy správně rozhodnout, jak danou situaci řešit, jak ji vyřešit lépe a co nedělat. Hra nedělí děti na hodné a zlobivé. Některé jsou prostě živější, více testují hranice a jdou do rizik. A rady závěrem: Nechte dítě při hře s kartičkami co nejvíce mluvit. Můžete hru i prožít tím, že odložíte kartičku a situaci si přehrajete. Ve cvičných situacích chyba nevadí. Hra vytváří pro dítě bezpečné prostředí k učení.
Obě hry jsou jen v menších krabicích, které se dají i lehce sbalit do batohu, když budete třeba o Vánocích jezdit po návštěvách. Jistě babičky, dědečkové, tetičky pobaví, když si budou moci s dětmi povídat na nějaké téma a dozvědět se tak od dětí, co se nového naučily, jak se jim vede v životě a co prožívají. V létě s námi obě hry cestovaly na Chráněné stanování. Děti si zde i vzájemně radily, jak situace řešit.
Hezké Vánoce a kéž jsou co nejvíce společné, hravé a rodinné.
________________
text a foto Dagmar Edith Holá
