Snažíte se ve všem, ale ať děláte, co děláte, výsledný efekt nikdy neodpovídá vynaloženému úsilí. Nic se nedaří dokončit. Selháváte v práci, doma, ve vztazích, ve výchově, v každodenních povinnostech. Celý den se nezastavíte a nic není hotovo. Proč? Jak to ostatní dělají, že to zvládají? A tak hledáte informace. A jednoho dne, když pročítáte další článek na téma ADHD, vám to dojde, jako blesk z čistého nebe.
Málo odborníků rozpozná ADHD u dospělého
Ač u ADHD panuje laický názor, že do dospělosti nepřetrvává, opak je pravdou, a to až v 60 % případů. Mnozí dospělí o své diagnóze nevědí celý život, mnohdy jsou diagnostikováni až v momentě, kdy má stejné potíže jejich potomek. Někteří vyhledají odbornou pomoc, a poté se většině uleví, protože jim konečně dojde, že nejsou tak nešikovní, jak si mysleli. Jejich chaotičnost má své opodstatnění. Málokde ovšem se svým poznáním uspějí. I při relativně vysokém počtu ADHD dospělých je v České republice stále málo odborníků, kteří jsou schopni problém rozpoznat. Navíc od okolí jen uslyší: „Prosím tě, to je normální, to mám taky.“ Pravdou je, že každý se občas potýká s nedochvilností či prokrastinací. To ovšem neznamená, že trpí hyperaktivitou s poruchou pozornosti. Určení diagnózy náleží do rukou psychiatra, a to jak v dětském, tak i dospělém věku.
