Výtvarnice Veronika Jirasek je autistická aktivistka už mnoho let. Na 1. Autistické konferenci byla oceněna jako Sebeobhájce roku 2020. Její obrazy budete moci vidět na výstavě AspergerArt. Prodejní výstava bude zahájena vernisáží ve čtvrtek 9. února v 15:30 v prostorách Blue Café v Brně. Výstavu tří výtvarnic na spektru Veroniky Jirasek, Petry Bobalové a Anny Saxlové připravila k Mezinárodnímu dni Aspergerova syndromu brněnská pobočka organizace Za sklem, kterou pořádá ve spolupráci s organizací Adventor a Open Art Studiem u příležitosti Mezinárodního dne Aspergerova syndromu. Ale teď už si pojďme povídat s Veronikou Jirasek. Další rozhovory s výtvarníky na spektru autismu si můžete přečíst v ročence ATYP magazín Speciál 2, který lze objednat v eshopu ATYPpress.cz. Je také k zakoupení v pražském Autikvariátu - “chráněném obchůdku” organizace Adventor.
Kdy jsi přišla na to, že jsi na spektru?
Poprvé to zmínila jedna učitelka na nižším stupni gymnázia - jestli prý nemám náhodou AS. Nevěděla jsem, co to znamená, a tak jsem googlila (tehdy ještě česky) a to mě svedlo ze stopy… Trvalo to další čtyři roky - do nějakých šestnácti - než jsem se k téhle teorii vrátila na základě hledání v angličtině. A k diagnostice jako takové jsem se dostala až v osmnácti, tedy před nějakými pěti lety. A ačkoliv jsem si v zásadě jen šla potvrdit svou teorii, stejně mě to celkem zasáhlo. Ovšem to je asi i dané příchodem další depresivní epizody.
Proč tě to svedlo ze stopy?
To je jednoduché - kdybych se byla tehdy dostala ke správným informacím, mohla jsem daleko dřív chápat, co se mnou děje. A taky by to třeba pomohlo mému vztahu s rodiči…
Malování je tvé hobby, nebo maluješ i profesionálně?
Kreslit jsem začala ve chvíli, kdy jsem udržela tužku. Prostě to přišlo tak nějak přirozeně, samo. Takže pokud jde o to, jak dlouho páchám umění, bude to tak dvacet let. Umění je pro mě jen hobby, protože si chci dělat co chci a kdy chci - ne pracovat na zakázkách pro lidi, co ještě mizerně platí. Když se sem tam něco prodá, jsem samozřejmě ráda, ale to je málokdy. Dělám různé techniky - malbu, kresbu, koláže, pracuji i s hlínou a vytvářím si kostýmy na LARPy a historické akce.
Co dalšího tě baví, kromě umělecké tvorby?
Baví mě vlastně všechno ohledně fantasy - knížky, filmy, seriály, hry… A hlavně LARPy, historický šerm a lukostřelba. Neobvyklé koníčky pro ženu, já vím, ale je to daleko zajímavější než porovnávání kabelek a ničení si zad vysokými podpatky. Taky hraju DnD a jinou roleplay hru, na jejíchž pravidlech pracujeme s podobně ujetou skupinkou přátel. A ráda si jen tak sednu na gauč, dám si vodní dýmku a povídám si s papoušky.
Má pro tebe nějaké plusy a mínusy to, že jsi na autistickém spektru?
Malování je tvé hobby, nebo maluješ i profesionálně?
Kreslit jsem začala ve chvíli, kdy jsem udržela tužku. Prostě to přišlo tak nějak přirozeně, samo. Takže pokud jde o to, jak dlouho páchám umění, bude to tak dvacet let. Umění je pro mě jen hobby, protože si chci dělat co chci a kdy chci - ne pracovat na zakázkách pro lidi, co ještě mizerně platí. Když se sem tam něco prodá, jsem samozřejmě ráda, ale to je málokdy. Dělám různé techniky - malbu, kresbu, koláže, pracuji i s hlínou a vytvářím si kostýmy na LARPy a historické akce.
Co dalšího tě baví, kromě umělecké tvorby?
Baví mě vlastně všechno ohledně fantasy - knížky, filmy, seriály, hry… A hlavně LARPy, historický šerm a lukostřelba. Neobvyklé koníčky pro ženu, já vím, ale je to daleko zajímavější než porovnávání kabelek a ničení si zad vysokými podpatky. Taky hraju DnD a jinou roleplay hru, na jejíchž pravidlech pracujeme s podobně ujetou skupinkou přátel. A ráda si jen tak sednu na gauč, dám si vodní dýmku a povídám si s papoušky.
Má pro tebe nějaké plusy a mínusy to, že jsi na autistickém spektru?
Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
