Dagmar Edith Holá

Vysoce citlivým lidem pomáhá studená voda. Pomáhá jako prevence jejich smyslového přetížení, při úzkostech i depresích

Vysoce citlivým lidem pomáhá studená voda. Pomáhá jako prevence jejich smyslového přetížení, při úzkostech i depresích

Otužování pomáhá. Sprchujte se studenou vodou, zklidní to, ochladí přetížené smysly, zastaví rozjetou autistickou krizi… Mnoho z nás má ale studenou vodu spojenou s tresty. Výchovnou metodou pro „zlobivé, vzteklé“ dítě byla studená sprcha. A generace poválečná a normalizační viděla mnoho filmů, kde se ledovou vodou mučilo ve vězení a v koncentračních táborech. Vlezte pak do studené vody pro lepší duševní zdraví nebo si nechte na sebe stříkat proud studené vody, když máte zážitky „chladných výchovných metod“ nebo v obrazech dlouhé filmové minuty mučení Jožky Jabůrkové. Přesto mnoho hypersenzitivních lidí používá studenou vodu v případě přetížení nebo pro jeho prevenci. Zeptali jsme se jich, čím jim chladná voda pomáhá. 

Jak to ten Priessnitz myslel?

Vincent Priessnitz léčil studenou tekoucí vodou. Priessnitzovy zábaly při bolení v krku známe zřejmě všichni. Pokud ale dorazíte do lázní Priessnitz v Jeseníku, zjistíte, že on ten Priessnitz léčil tekoucí chladnou vodou vše, nejen ten krk. Když s tím podivínstvím začal, rozkřiklo se to a záhy před jeho chalupou stály zástupy lidí, dnes bychom řekli s fyzickým postižením, duševním onemocněním a jinými handicapy a nemocemi. A jak už to bývá, zatímco se lidé uzdravovali, mocní proti němu brojili. I ve vězení skončil za své šarlatánství. Dodnes jezdí za jeho „divnou“ metodou spousta lidí, už nestojí fronty venku, ale jsou ubytováni v hotelech a procedury jsou i teplé koupele. Venku nad lázněmi je ale uplatňována ta stará metoda Vincenta Priessnitze. Balneopark se studeným potokem s oblázky na masáž chodidel, studeným bazénkem pro lázeň nohou a o kousek dál i rukou, sprchami, z nichž tryská chladná voda z lesního potoka a také ledové střiky na partie vašeho těla. Venkovní Balneopark vznikl v roce 2010. Lázně si můžete letos užít i díky státnímu příspěvku 4000 Kč. Na podporu duševního zdraví a turistiky v ČR již druhým rokem přispívá stát.

Studená voda ochladí smysly

Proč je vhodná chladná voda? Přivede vás k tělu. To je velmi užitečné pro hyposenzitivní lidi, kteří své tělo necítí a musí se neustále zpřítomňovat třeba nějakým druhem stimmingu, aby se mohli soustředit a ztlumit vnitřní napětí (okusování, houpání se na židli,…). Chladná voda ale pomůže i hypersenzitivním. Přetížení smyslů, které mnohdy vede k meltdownu, ochladí. V případě, že člověk spíše trpí na shutdowny, tak ho pobyt ve studené vodě vzpruží. V obou případech vlastně dojde k zpřítomnění se v těle buď ztlumením, nebo energetizací.  Tělo je tak chytré, že si ve studené vodě najde to, co potřebuje.

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
Celý článek
Zástupci Centra Pyramida Ostravské univerzity:  Vždycky je to o komunikaci, ať už mezi studentem, námi na centru a mezi vyučujícími

Zástupci Centra Pyramida Ostravské univerzity: Vždycky je to o komunikaci, ať už mezi studentem, námi na centru a mezi vyučujícími

Centrum Pyramida při Ostravské univerzitě vzniklo již v roce 2008. Jeho zaměstnanci poskytují odborný poradenský, technický a terapeutický servis uchazečům a studentům se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP) a osvětou mění přístup akademiků a spolužáků k nim. Jak se to v praxi daří či nedaří vyprávěli referenti pro studenty se specifickými potřebami na Ostravské univerzitě Ing. Kateřina Žvaková a Petr Figala, kteří byli také mezi návštěvníky na 1. Autistické konferenci, a diagnostik, speciální pedagog se zaměřením na poruchy autistického spektra PhDr. Petr Adamus, Ph.D. Otázky jsme položili i za mnohé další vysokoškolské studenty s autismem, kteří spolupracují s ATYP magazínem.

Jak vypadá funkční diagnostika studenta vysoké školy, aby získal pro své specifické vzdělávací potřeby podporu?

P. Adamus: Funkční diagnostika je ve zkratce cíleně vedený rozhovor s odborným pracovníkem, který ověřuje kompetence studenta pro zvládnutí daného oboru. Centrum Pyramida má několik odborných pracovníků, kteří se specializují na jednotlivé typy specifických potřeb a u každého může tento proces probíhat trošku jinak. Já konkrétně mám na starosti studenty s poruchou autistického spektra (PAS) a není to záležitost jednoho setkání. Nejprve dostanu od kolegů z Pyramidy informaci, že mají nově registrovaného studenta, který by potřeboval podporu při studiu. Pozvu si ho do jakéhokoliv prostředí, které mu vyhovuje. Nemusí to být vůbec v Pyramidě ani u mě v kanceláři. Pak si povídáme a já se snažím zjistit, jak komunikuje, jak reaguje, interakci na nějaké moje někdy i všetečné dotazy… Zajímám se o schopnosti sociální komunikace studenta, nejen té verbální. A při tom všem se ho ptám na to, jaké jsou jeho zkušenosti třeba ze střední školy. Zjišťuju, jaká míra podpory byla na střední škole uplatňována – jestli zvládal některé procesy sám, nebo měl asistenta pedagoga, který mnoho věcí dělal za něho, jestli v kolektivu třídy prospíval, jestli měl nějaké kamarády, jestli ho kamarádi brali a byl aktivním členem nějaké komunity. Ale jsem si vědom toho, že se to nedá s vysokoškolským studiem srovnat. Je třeba si uvědomit, že podpora dětí v mateřských školách, žáků na základních či studentů na středních školách je legislativně zajištěna zákonem a prováděcí vyhláškou, což nám na vysoké škole schází. Vstupním rozhovorem dále zjišťuju nejen jeho sociální schopnosti, ale doptávám se také na jeho dovednosti: ovládání technologií, jestli je schopen se orientovat na tom někdy složitém portále Ostravské univerzity, jestli je schopen si registrovat předměty sám, jestli je schopen se v tom velkém objemu povinností a informací orientovat. Nároky jsou na studenty kladeny veliké. Vyžaduje se maximální samostatnost ve všem. To je často ten největší kámen úrazu u studentů se SVP. A je to někdy tak, že studenti mi řeknou „jo, všecko zvládnu, v pohodě“ a zanedlouho zjišťujeme, že opak je pravdou. Co se týká studentů na spektru, tak jsem jediný diagnostik. Zabývám se PAS už dvacet let a je mi to blízké.

Umějí si říct o další pomoc, nebo je nějak aktivně kontaktujete?
P. Adamus: Snažíme se nastavit mechanismus. Do diagnostiky píšu, že minimálně jednou za dva měsíce by měl student sám centrum kontaktovat. Když vnímám, že to bude náročnější, tak se domlouváme, že se s ním spojím sám, a probereme, jak mu co jde. Když vnímám, že bude potřeba jen minimální podpora, tak to kolegové z centra zajistí sami.

Vysokoškolská studentka na spektru se ptá, zda vyhledáváte sami studenty, kteří potřebují podporu, nebo vám nějaký vyučující sám nahlásí, že nějaký student má problémy, anebo studenti musí přicházet jenom sami a říct si o pomoc?

P. Figala: O většině z registrovaných studentů ve středisku víme již z přijímacího řízení. Po absolvování přijímacího řízení a zápisu do studia je jen na nich, jestli se zaregistrují do Centra Pyramida. A pak jsou takoví, kteří ví, že mají nějaké specifické potřeby, ale zatím to drží v tajnosti, nebo neví, že fungujeme my. V tom posledním případě je na nás zviditelňovat naše Centrum a aktivity, které děláme.

Někteří autističtí vysokoškoláci v lockdownu paradoxně bez docházky na vysokou školu nezvládají studium a přerušují nebo ho ukončují. Jakou zkušenost máte vy na Ostravské univerzitě?

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
Celý článek

Přihlášení