Mohlo by se zdát, že v momentě, kdy si paní učitelka seřadí žáky k hodině tělesné výchovy, nastává pro asistenta pedagoga chvíle klidu, kdy může nerušeně odpočívat. To je velká chyba, hodiny tělesné výchovy jsou totiž pro většinu dětí s Aspergerovým syndromem jednou z nejnáročnějších chvil školního dne.
Pro děti s AS hodina tělocviku často představuje nesrovnatelně větší stres, než pro jejich spolužáky, kteří tuto diagnózu nemají.
Zhoršená orientace v prostoru, odlišná hrubá motorika
Důvodem není jen často zhoršená motorická obratnost a koordinace pohybů, která se projevuje např. zvláštním stylem běhu nebo neschopností udělat nějaký konkrétní pohyb či gymnastický prvek. Asistent pedagoga by měl dávat pozor, aby nedocházelo k posměchu spolužáků. Velké vypětí přináší i zhoršená orientace v prostoru. Zprava, zleva, první, druzí, zástup, řada, diagonála, to vše může být pro dítě s AS velký problém. I když mu tyto pojmy vysvětlíte, opakovaně se může v prostoru ztrácet. A co teprve, když se přidají projevy poruchy pozornosti, s AS často spojené. Špatně informovaný pedagog se potom zlobí, že se dítě v tělocvičně divně motá, neví, kde má být a co má dělat.
Děti s Aspergerovým syndromem a tělocvik: Problémová interakce při hře
Vůbec nejtěžší oblastí tělocviku bývají pro mnohé děti s AS kolektivní sportovní hry. Vyžadují totiž interakci hráčů a jejich pravidla jsou na ní založená. Kvůli zhoršené schopnosti číst mimoslovní signály tyto děti nemusí hned pochopit, co je jejich spolužákům naprosto jasné. Ze signálů těla nevyčtou, co zamýšlí jejich protihráč nebo co plánuje spoluhráč, např. že jim chce přihrát míč.
Když se k tomu přidá již zmíněná zhoršená orientace v prostoru, dítě např. dává gól do vlastní brány a spoluhráči se začnou nevybíravě vyjadřovat. Každopádně má takové dítě výrazně nižší šanci stát se platným členem týmu. To mnohé děti s AS velmi trápí.
Děti s Aspergerovým syndromem: Hlídači fair play
Další problémy nastávají, pokud některý ze spolužáků nehraje fair play. Na porušování pravidel je většina dětí s AS velmi citlivá. Mnoho dětí s AS má problém s chápáním a řízením vlastních emocí. Situace, kdy některý z hráčů podvádí (aniž by si toho všiml učitel či asistent) nebo jen prostý fakt, že náš tým nezvítězil, může odstartovat emoční zhroucení. Dítě potom křičí, brečí, někdy přitom leží na zemi nebo naopak fyzicky napadá spolužáky. U dětí s AS se nejedná o obyčejný záchvat vzteku ani o boj o moc. Jde o neurologickou reakci, kdy dítě nemá situaci pod kontrolou. Přitom takový záchvat může mít vliv na schopnost dítěte spolupracovat po celý zbytek dne. Proto je nutné takovýmto situacím předcházet.
Větší emoční a fyzické vypětí těchto žáků během hodin tělesné výchovy je způsobeno i zvýšenou mírou hluku, drilu a neustálými změnami.
K dětem s AS by se, i v hodinách tělesné výchovy, mělo přistupovat individuálně. Individuální přístup by měl být popsán také v individuálním vzdělávacím plánu (IVP) dítěte. Pokud dítě mívá během tělocviku opakovaně vážné problémy, např. výše popsané rapty a tyto záchvaty se objevují častěji než v jiných vyučovacích hodinách, je potřeba zjistit příčiny, navrhnout opatření a případně doplnit IVP. Poslední možností je úplné uvolnění žáka z tělesné výchovy. Takovéto situaci je ale lepší předcházet. Mnoho dětí s touto diagnózou má, přes všechny popsané potíže, pohyb rádo a sportovat chtějí, některé se nerady vyčleňují z kolektivu. Proto je nutné, aby asistent pedagoga v tělesné výchově neustále situaci monitoroval a často byl žákovi ještě více nápomocen než v jiných vyučovacích hodinách.
_______________
text Markéta Velebová, asistentka pedagoga / foto Visualhunt.com (snímek ke komerčnímu užití)
Druhý díl k tomuto tématu: Jak pomáhat dítěti s AS v hodinách tělesné výchovy.
